Aktuality, akce a tiskové zprávy

Tato ryba je v naší největší vodní nádrži na pitnou vodu důležitá pro udržování její kvality. Když k přirozenému výtěru na této lokalitě dochází, vypadá to podobně, jako když v severských řekách táhnou lososi. 

Monitoring stavu populace bolena dravého [1] probíhá pomocí moderních vědeckých metod na vodárenské nádrži Švihov od roku 2013. Od roku 2017 zde intenzivně zkoumá Akademie věd ČR. Díky tomu bylo publikováno mnoho studií zaměřených na rozmnožování této ryby, vývoj jiker a vývojových stádií. Vědecké poznatky odhalily zhoršující se stav populace bolena dravého v evropsky významné lokalitě Želivka (EVL Želivka) a identifikovaly příčiny.

Ze studií vyplývá, že bez odborného zásahu nelze dlouhodobě v dobrém stavu udržet populaci této ryby v EVL Želivka pouze přirozenou cestou, a proto je nutné využívat umělý výtěr. To však postupně vede ke stárnutí a degradaci genofondu původní populace.

Vlivem porovozování vodáckého kanálu dochází až k 100% mortalitě vývojových stadií bolena dravého. Ověřil to i monitoring, který si Agentura ochrany přírody a krajiny ČR nechala zpracovat v roce 2023. Potvrdil také nutnost odborného zásahu v této lokalitě. Zjištění podporují i další studie AV ČR.

Agentura ochany přírody a krajinyy ČR proto iniciovala jednání s majitelem a provozovatelem vodáckého kanálu (SK Žižkov), představitelem AVTS (Asociace vodní turistiky a sportu) a se zástupci AV ČR, Krajského úřadu Vysočina a Povodí Vltavy s. p.

Zástupci dotčených organizací byli seznámeni se situací, s podkladovými materiály monitoringů a diskutovalo se i o možných náhradách v době nečinnosti vodáckého kanálu. Ta byla navržena v souladu s obdobím třením bolena dravého v EVL Želivka od 20. března do 31. května (s ohledem na následný vývoj jiker). Zástupci vodáků konstatovali, že omezení provozu vodáckého kanálu by se týkalo deseti závodních a tréninkových dní. 

Krajský úřad Kraje Vysočina zahájil řízení o omezení provozu vodáckého kanálu a vyžádal si od Agentury ochrany přírody a krajiny ČR odpověď na několik otázek a zpracování odborného stanoviska. Agentura bude za tímto účelem ve spolupráci s AV ČR provádět další šetření a počítá s dokončením stanoviska v srpnu tohoto roku. Poté Krajský úřad na základě své správní úvahy rozhodne.

S ohledem na zachování předmětu EVL je také žádoucí provést zásadní managementová opatření na lokalitě, která by vedla k lepší ochraně boleních jiker před predačním tlakem jiných kaprovitých ryb. Úspěšnost přirozeného výtěru by se tak mohla zásadně zvýšit. Na nalezení nejvhodnějšího řešení Agentura ochrany přírody a krajiny ČR spolupracuje s Povodím Vltavy s. p.
 
Poznámky: 
[1] Bolen dravý je původní reofilní rybou ČR, ke svému přirozenému rozmnožování potřebuje tekoucí vodu. Pokud populace bolena dravého žije ve vodě stojaté, dochází tak k přirozenému rozmnožování na přítoku do vodní nádrže, kde je většinou voda proudná a okysličená. Boleni se rozmnožují na jaře (v březnu a dubnu), když teplota vody dosáhne 4 až 6 stupňů Celsia. Vývoj jiker probíhá nejčastěji do konce května. Bolen dravý dokáže výrazně redukovat tzv. bílou rybu, která vyžírá z vodního prostředí zooplankton. Ten tak nedokáže redukovat zelené řasy a sinice, což vede k jejich přemnožení a k tzv. kvetení vody. Bolen tedy významně přispívá ke kvalitě vod.

Studie z dané lokality:
Bartoň, D., Bretón, F., Blabolil, P. et al. Effects of hydropeaking on the attached eggs of a rheophilic cyprinid species. Ecohydrology. 2021; e2280. https://doi.org/ 10.1002/eco.2280. 
Bartoň, D., 2024: Anthropogenic impact on early-life stages of rheophilic fish. University of South Bohemia, Faculty of Science, School of Doctoral Studies in Biological Sciences, České Budějovice, Czech Republic, 113 pp.
Šmejkal, M., Bartoň, D. Závěrečná zpráva za projekt "Zvýšení přirozeného reprodukčního potenciálu rheofilních ryb na člověkem ovlivněných tocích".
Šmejkal, M., Bartoň, D. Monitoring populace bolena dravého (Leuciscus aspius) v evropsky významné lokalitě Želivka (pdf).

Foto: Archiv AOPK ČR