Aktuality, akce a tiskové zprávy

Ve spolupráci s dalšími partnery^[1] se soustředí se nejen na dopravu, ale i elektrická vedení či bariéry ve vodních tocích.  

„Krajina je dnes protkaná hustou sítí bariér od dálnic přes jezy až po elektrická vedení, které omezují přirozený pohyb živočichů a izolují jejich populace. Ty pak nejsou vzájemně propojené a jsou tedy velmi citlivé na jakoukoli změnu. Vloni jsme to mohli doslova v přímém přenosu sledovat u putování losa Emila.  Chceme snížit dopady těchto bariér na naši přírodu, v projektu se proto zaměřujeme na konkrétní opatření ve třech oblastech – na zemi, ve vodě a ve vzduchu,“ popisuje Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. 

Prvním pilířem projektu je ochrana průchodnosti krajiny pro velké savce, jako jsou rys ostrovid, vlk obecný, medvěd hnědý a los evropský. Odborníci zaktualizují vymezení biotopu Vybraných zvláště chráněných druhů velkých savců a prověří, jak je zajištěna ochrana průchodnosti krajiny v územních plánech. Identifikují také kritická místa, kde dochází ke střetu migračních tras těchto zvířat s dopravou či zástavbou. Tam, kde dálnice přerušují migrační cesty velkých savců, budou zpracovány studie proveditelnosti k odstranění nebo zmírnění těchto migračních bariér. 

Druhý pilíř se soustředí na zlepšení stavu vodních toků, zejména na to, aby jimi ryby mohly volně proplouvat. Tomu totiž brání řada bariér, jako jsou jezy a další překážky. Napomůže to do našich řek vrátit lososa obecného, úhoře říčního, pstruha obecného nebo mihuli potoční, prospěje to i perlorodce říční, která potřebuje pstruhy obecné pro své rozmnožování. Součástí bude také analýza minimálních zůstatkových průtoků ve vodních tocích a příprava dokumentace pro zprůchodnění 3 prioritních bariér v povodí Želivky.

Třetí oblast se zaměřuje na vedení vysokého napětí. Úrazy elektrickým proudem či nárazy do vedení jsou totiž každoročně osudné pro desítky tisíc ptáků. Opatření přispějí k ochraně mnoha ohrožených druhů, včetně dravců, sov a čápů. Budou instalovány prvky zvyšující viditelnost vodičů a zemnících lan na vytipovaných 17 kilometrech elektrických vedení a zabezpečeno 40 nebezpečných sloupů v okolí hnízdišť čápa bílého. Současně se na 40 hektarech ochranných pásem pilotně otestuje, jak o plochy pod stožáry pečovat. Mohou totiž hostit významná společenstva rostlin a živočichů a tvořit tak vhodné prostředí pro řadu druhů, například bezobratlých a plazů, které jinde v intenzivně obhospodařované zemědělské krajině vhodné podmínky nenacházejí. 

„Projekt přináší moderní a koordinovaný přístup k ochraně krajiny, který propojuje ochranu přírody, vodní hospodářství i energetickou infrastrukturu. Kombinuje koncepční, metodické i praktické přístupy, které přispějí k ochraně jak suchozemských, tak vodních organismů. Jeho výstupy budou využitelné pro veřejnou správu či územní plánování. Důležitou součástí je i posílení odborných kapacit a zvýšení povědomí veřejnosti o ochraně přírody,“ dodává Václav Hlaváč.

Poznámky: 
[1] Výzkumný ústav pro krajinu, v. v. i. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M. Povodí Vltavy, s. p., ČEZ Distribuce, a.s., EG. D., s.r.o., ČEPS, a.s., Hydrobiologický ústav - Biologické centrum Akademie věd ČR, v. v. i., Swiss Federal Institute of Technology in Zurich.